Mimozemský lovec opět navštívil naši planetu. Ve hře je ale ještě jeden daleko nebezpečnější predátor. Jo, a ještě jsou tam nějací lidé.
Když jsem před lety slyšel, že se chystá další díl (v pořadí již čtvrtý – pokud nepočítáme dva crossovery s vetřelcem) predátora, který bude psát a režírovat Shane Black, doufal jsem, že by z toho mohl být povedený a zábavný film. Shane Black si totiž zahrál v původním Predátorovi, podílel se na scénáři Smrtonosné zbraně, Posledního skauta s Brucem Willisem nebo třetího Iron Mana, kterého dokonce sám režíroval. A i jeho film Správní chlapi (scénář a režie) se mi hodně strefil do nálady. V případě Predátor: Evoluce se ale dostavilo nemalé zklamání.
V úvodu sledujeme, jak predátorova kosmická loď míří k Zemi, přičemž je pronásledována druhou lodí. Pronásledovaný havaruje a svědkem celé události je Quinn McKenna (Boyd Holbrook), který operuje v dané oblasti jako sniper. Z havarované lodi vezme část predátorovy výbavy a nechá ji poslat poštou k sobě domů k manželce a autistickému synovi. Nouzové přistání mimozemského lovce zaregistrovala i agentura sledující aktivity predátorů na naší planetě již řadu let. V jejím čele stojí Traeger (Sterling K. Brown), a ten ke zkoumání zajatého návštěvníka přizve vědkyni Casey Brackett (Olivia Munn). Co nikdo z nich netuší, je skutečnost, že k Zemi míří druhá kosmická loď s mnohem nebezpečnějším predátorem, který jde po krku tomu prvnímu.
Predátor se poprvé ve filmu objevil v roce 1987, kde se s ním utkal Arnold Schwarzenegger. Výsledkem byla dnes již klasická akční sci-fi, neboť se sešla řada výborných aspektů jako je výjimečné obsazení, skvělé triky, exotické prostředí a charakteristická hudba Alana Silvestriho. Scénář nebyl nic světoborného, ale fungoval v rámci žánru a celkového očekávání na jedničku. Všechny tyto ingredience stvořily film, na který se snaží tvůrci opakovaně navázat a upřímně řečeno jim to moc nejde. Jednou z těchto věcí – pro mnohé je to asi nepodstatná maličkost – je design predátora z prvních dvou filmů, kde ho hrál Kevin Peter Hall. Tento 220 centimetrů vysoký basketbalista měl pro mimozemského lovce ideální postavu a mám pocit, že se pro další filmy nepovedlo sehnat někoho adekvátního. Každý další predátor vypadá menší a má nepřirozeně velkou hlavu. Prostě vypadá divně.
Hlavním problémem čtvrtého dílu je ale scénář, na kterém je vidět až křečovitá snaha o drsný černý humor a aby to celé bylo prostě cool. Ale je to většinou trapné a u vtipů jsem se sotva pousmál. Quinn se v průběhu filmu dá dohromady s partou vojáků a jejich představení působí neskutečně odfláknutě. Každý z nich řekne dvě tři věty o tom, proč se ocitl v dané situaci a má nějakou svou „divnost“ (Tourettův syndrom, přisprostlé vtipy, nerespektování autorit). Prostě vypadají jako banda magorů a těžko se dá věřit tomu, že se nakonec spojí v boji proti predátorovi.
Ale ono je to ve filmu vidět i na dalších místech. Když Casey Brackett vysvětluje, proč zrovna ona byla vybrána pro zkoumání mimozemského návštěvníka, máte už chuť mlátit hlavou o stůl. „Jako malá jsem napsala prezidentovi, že když objeví nějakého mimozemšťana, chci být u toho.“ Humor je strašně nucený, všichni víceméně působí jako figurky a díky tomu nemají vážně laděné scény šanci, aby nějak zapůsobily. Blackův scénář je jednoduše úlet nesprávným směrem. A úplný závěr už vypadá jako něco z béčkového filmu, který když náhodou shlédnete, tak se o tom stydíte komukoli říct.
Akce tam není zrovna málo, ale upřímně si z ní pamatuju snad jen pár brutalit a bohužel i trapností. Ani té predátorovy termovize se moc nedočkáme a že by z toho těžili přímo hrdinové to už vůbec ne. Přišlo se s něčím novým? Originálním? Snaha tam byla patrná, to musím uznat – například štíty kosmické lodi a mimozemští psi – ale co naplat, když je to uprostřed příběhu, který je slepenec trapné komedie a akční sci-fi. O stopě hororu z prvního dílu se nemá cenu rozepisovat vůbec. Nic takového ve filmu není.
Hudba v zásadě až otrocky kopíruje stále ty stejné motivy, jakoby nikdo neměl odvahu přijít s něčím novým nebo to nějak variovat. Prostě jsou ty melodie k predátorovi přilepené, diváci je asi chtějí, tak si tvůrci řekli, že jim je zase dají. Všechno ostatní je veskrze průměrné a nemůžu říct, že by herci nebo režie něčím vynikali.
Kdybych to měl hodnotit jen podle toho, jak protivný mi přišel ten scénář, tak bych byl asi přísnější. Ale některé bitky s predátorem nejsou tak špatné a celkově je to takovým přiblblým způsobem zábavné. Jen jsem od dalšího predátora (navíc od Shanea Blacka) čekal mnohem víc.
USA, 2018, 108 min. • IMDb • RottenTomatoes • ČSFD
5/10 – Legendární mimozemský lovec ve snímku s mizerným scénářem. Od nižšího hodnocení ho zachránilo snad jen adekvátní technické zpracování. Ve zkratce řečeno – místy to vypadá docela dobře, ale logika se schovává poměrně úspěšně.