Jak utečete před vrahem, když se nemůžete hýbat? Netflix přináší nový thriller se zajímavou zápletkou o netradiční hře na kočku a na myš.
Iris je mladá žena, která přišla o malého syna. S těžkou ztrátou se nedokáže vyrovnat a chce skoncovat se svým životem skokem ze skály. Zatímco stojí při okraji a odhodlává se ke svému činu, přijde k ní sympatický Richard a začne s ní mluvit. Iris se zpočátku nechce svěřovat, ale poté, co jí nečekaný kolemjdoucí řekne svůj příběh, vysvětlí mu, jaký čin má v úmyslu provést. Richard se ji snaží povzbudit, nicméně nakonec odchází a výrazněji nezasáhne. Po cestě zpátky ke svému autu se k němu Iris připojí, a on tak zjistí, že si to naštěstí rozmyslela.
Na parkovišti se dvojice loučí, ale Richard zničehonic na mladou ženu zaútočí taserem a omráčí ji. Iris se probudí spoutaná na zadním sedadle jedoucího auta. Pomocí malého nože, který měla schovaný v kapse, se jí podaří přeřezat pouta a zaútočit na Richarda. Auto narazí do stromu a oba se po krátkém souboji dostanou ven. Iris chce utéct, ale její únosce jí prozradí, že má dvacet minut, než bude zcela ochromená. V jejích žilách totiž koluje paralyzující látka. Mladá žena má na to, aby se ukryla, pouze pár desítek minut a dá se do běhu. Richard ji pomalým krokem pronásleduje. Boj o život začíná.
Stručný nástin příběhu zní lákavě, ale ruku na srdce. Podobně originální zápletku obsahuje řada thrillerů, hororů či sci-fi filmů. Daleko důležitější je, zda postavy a situace z úvodu obstojí na ploše celého filmu a podaří se je zajímavě rozvinout. Což může být těžší než přijít se osvěžující premisou. Máme základ pro napínavý děj. No, skvěle… a dál?
Mnohdy totiž scénáristé natahují dějové linky prázdnými scénámi, které jen „honí minuty“, aby měl film alespoň hodinu a dvacet minut. Vymýšlí se naprosto nelogické situace, oslí můstky a všemožné náhody. A celé to pak působí nepřirozeně a je za tím příliš okatě vidět autorova snaha přijít s něčím, co by podrželo děj na následujících pár desítek minut. Tenhle druh filmů už by mohl mít i svou vlastní kategorii. Většinou jde o snímky se stopáží kolem hodiny a půl a na začátku stojí velice jednoduchý, ale silný zajímavý nápad. Sám si teď vzpomenu na několik filmů, které by mohly spadat do této kategorie. Například Kyslík (Oxygen) z roku 2021, kde se hlavní hrdinka probudí v kryokomoře a musí se dostat ven, než jí dojde vzduch. Nebo Pohřben zaživa (Buried) z roku 2010 s Ryanem Reynoldsem. Už samotný název dostatečně napovídá, o co ve filmu jde.
Chápu, že vybudovat celý příběh okolo jediné zápletky, tak aby si udržel napětí a pozornost, může být těžké. Možná to navádí k tomu, abychom scénáři odpouštěli pár kliček a celkovou neobratnost. Naštěstí u filmu Nehýbej se si s tím tvůrci poradili docela dobře. Po celou dobu sledování jsem neměl pocit, že by děj spadl do nudného natahování a logických nesmyslů s výjimkou závěru, kde mi pár věcí přišlo přinejmenším podivných. Ale dobře, nebudu se v tom zase tak moc šťourat. Stejně jako nebudu rozpitvávat, že má hlavní postava opět nějaké trauma, se kterým se vyrovnává. Tady to mělo alespoň nějaký význam a stavělo se na tom.
Osvěžující mi přišlo, že se ve filmu objeví pro mě naprosto neznámí herci. Vystupují víceméně v nějakých seriálech nebo filmech, které jsem neviděl. Kelsey Asbille v úloze Iris si s faktem, že hraje paralyzovanou osobu, poradila, přestože měla dost omezený prostor. Nebudu zpochybňovat, že určitě existují talentovanější herečky a se svýma očima by zvládly zahrát více. Ale neměl jsem pocit, že by to bylo nedostatečné a že bych jí to nevěřil. Proti ní ve filmu stojí Finn Wittrock jako Richard – vypadá jako mladší verze Leonarda DiCapria. Hrozně mi ho připomínal. Polohu sympaťáka zvládl na výbornou a díky tomu byl jeho přerod v chladnokrevného vraha poměrně působivý. Stejně jako každé jeho přetvařování.
Pochválit musím i kameru, kde bylo vidět, že se někdo snažil a přemýšlel, jak při scénách navodit správný dojem. Solidně odvedená práce. Stejně jako v případě režisérské dvojice, která pochopila, jakou látku mají v rukou a dokázala ji odpovídajícím způsobem zpracovat.
Rozhodně musím říct, že jsem se u filmu nenudil a zajímalo mě, jak to dopadne. Přinejmenším u dvou momentů je to parádně napínavé, žánrově se to blíží k hororu a hlavně je to v rámci možností chytře napsané.
USA, 2024, 92 min. • IMDb • RottenTomatoes • ČSFD
7/10 – Velice slušný thriller s velkou porcí napětí. Úvodní přímočarou zápletku dokázal i díky přiměřené délce hodinky a půl zpracovat a vytěžit hodně obstojně. Škoda jen pár škobrtnutí v závěru, které to trochu stahují dolů.
